Čínské válečné vozy

Za starých dob hrály na bitevních polích v Číně významnou roli válečné vozy. Objevily se už dva tisíce let před naším letopočtem během dynastie Xia (Sia) a byly určeny pro převoz vojáků a zbraní na bojištích.

Obvykle byly tyto vozy určeny pro tři vojáky. Na levé straně stál velitel, na pravé straně bojovník a uprostřed vozataj. Vozatajové museli projít speciálním výcvikem yu ve vozatajském umění. Yu se považovalo za jedno ze šesti druhů umění konfuciánské výchovy, které musel opravdový gentleman ovládat.

Během zmatků v období Východního Zhou (770-221 př. n. l.) byla moc vládce přímo úměrná počtu válečných vozů, jimiž disponoval.

Válečné vozy byly vybaveny ochrannými prvky, jako například koženým brněním a štíty. Mezi zbraněmi nechyběl luk, šípy a ge, neboli dýkovitá sekera, určená k útokům na malou vzdálenost. Vozový útvar sestával ze tří obrněných válečníků, 72 pěšáků a 25 pomocníků-logistiků, kteří dohromady tvořili silné stočlenné uskupení.

Velká váha těchto vozů měla zároveň nevýhodu při jejich řízení a byly vhodné jen k válčení na rovné ploše. Během dynastie Han (206 př. n. l. - 220 n. l.) byly válečné vozy nahrazeny hbitější kavalérií a pěšáky.

Válečné vozy vezly i prapory, vlajky a bubny, díky kterým se udržovala komunikace a vyměňovaly se instrukce mezi vozy.

Tyto bubny na válečných dvojkolových vozech bylo možné spatřit i ve vystoupeních Shen Yun. Bubny byly ve staré Číně důležitým nástrojem pro zvyšování morálky, zastrašení soupeře a pro vedení či změny formací na bojištích.

Taoistická metla
Čínské bubny
Starověké signální věže
Velký generál Yue Fei
Taoistická metla